Gregor Johannn Mendel
Zakladatel genetiky a objevitel základních zákonů dědičnosti se narodil v malé obci Hynčice 20. července 1822 a zemřel 6. ledna 1884 v Brně. Byl biolog, genetik, včelař, matematik, botanik, kněz, přírodovědec… Tolik dějepis.
Mendel byl ale v prvé řadě člověk. Měl spoustu ctností, a jako každý měl určitě i pár zlozvyků. Byl proto snad horší? Jsou kvůli tomu jeho zásluhy o rozvoj vědy menší? Ani omylem.
Dokud budou na světě lidé, budou i zlozvyky. S některými budeme bojovat, některé budeme pěstovat, ale prostě jsou součástí naší DNA. Kdyby pan Mendel dosud žil, možná by jeho další výzkum vedl právě tímhle směrem. Projekt Národní sbírka zlozvyků je každopádně náš společný dárek k jeho 200. narozeninám a poděkování za všechno, co stihl udělat.
Všechno nejlepší k narozeninám, pane Mendele!
Zlozvyk G. J. Mendela:
Byl jsem vášnivým kuřákem!Kateřina Šedá
Kateřina Šedá (1977) je česká umělkyně, jejíž práce má blízko k sociální architektuře. Ve své práci zaměřuje na sociálně koncipované akce, při nichž často zaměstnává desítky či stovky osob, které nemají s uměním nic společného. Většinou se odehrávají přímo na vesnicích nebo v ulicích měst. Experimenty s mezilidskými vztahy mají za cíl vyvést zúčastněné ze zažitých stereotypů nebo sociální izolace. Pomocí jejich vlastní (vyprovokované) aktivity a díky novému využití všedních prostředků se pokouší probudit trvalou změnu v jejich chování.
Zlozvyky Kateřiny Šedé:
- mluvím rychle a nahlas
- skáču do řeči
- potřebuju všechno hned, i zbytečný věci
- mluvím sprostě
- pořád po někom uklízím
- večer jím čokoládu
- nechávám vlasy ve vaně
- nechávám sáčky od čaje ve dřezu
- pořád něco opakuju
- přijde mi, že jsou všichni lidi pomalý
- kupuju si oblečení, který nikdy nenosím
- kupuju si boty, který nenosím, abych si je nezničila
- pořád napomínám děcka, aby si po sobě uklízela
- pořád napomínám manžela, aby vracel věci na svoje místo
- pořád napomínám manžela, aby nedělal bordel na lince
- pořád napomínám manžela, aby nenechával konvici na kafe ve dřezu
- maily a sms píšu rychle, takže neustále s chybama
- mám ráda, když mě někdo češe a je mi jedno, zda ho to baví
- mám pocit, že se všichni lidi dají změnit
- každý den si dávám nějaký závazek, který nedodržím
- kupuju si menší oblečení v naději že zhubnu
- vařím pořád stejný jídla, ale tvářím se, že jsou nový
- chodím pozdě spát
- některý čísla neberu
- kupuju si pořád další batohy a nevím na co
- kupuju si knihy, co nikdy nepřečtu
- často používám slova jako a prostě
- občas se dívám na stupidní pořady v televizi a vůbec nevím proč
- u žehlení musím mít zapnutou televizi
- nejím jídla, co neznám
- chlapy si idealizuju
- neumím odpočívat
- neumím vypnout
- mám příliš velký plány
- mám pocit, že všechno zvládnu
- rychle chodím
- jsem k sobě zbytečně kritická
- říkám věci narovinu
Lucie Faulerová
redaktorka NSZ- Hrbím se.
- Mám přecitlivělý čich a neustále nad něčím ohrnuju nos.
- Mám RBF (Resting Bitch Face).
- Když potkám někoho o holi nebo o berli, mám neovladatelnou chuť dotyčnému tu berli nebo hůl podkopnout.
- Od porodu jsem schopna se dojmout k slzám i u reklamy na psí žrádlo.
Petra Konečná
redaktorka NSZ- Funguju hlavně pod stresem. Nejlíp se mi uklízí těsně před odjezdem, pracuju těsně před deadlinem a dětem kupuju bačkory v září.
- Mluvím sprostě. Hlasitý a důrazný „doprdele“ je signál pro okolí, že jde do tuhýho.
- Mám bordel doma i v autě a vymlouvám se na to, že mám tři děti. Bordelářka jsem byla ale i před nimi.
- Mám běžně vypnutý vyzvánění na mobilu, dost často i v případech, kdy bych měla být dostupná. Když volám zpět, začnu větou: „Dobrý den, mám od vás nepřijatý hovor…“ Zní to celkem profesionálně, ne?
- Parkuju blízko ostatních aut.
Kristína Drinková
grafička NSZ- Nikdy nevypínám počítač.
- Nikdy nic nefotím.
- Vody bez bublinek se nenapiju.
- Chodím do potravin v pyžamu.
- Kytky zalévám, až když mi dají znamení.
Martin Res
programátor NSZ- Při čištění zubů chodím po celém bytě.
- Na návštěvách si lehám na podlahu, ideálně do rohu.
- Vyžaduju škrábání na hlavě. Když v okolí není nikdo ochotný, škrábu se sám.
- Při práci odkládám chození na malou až do té doby, že už tam skoro nedojdu.
- Nelíbí se mi, když má moje žena tmavší vršek oblečení (tričko) než spodek (kalhoty, sukně).
David Ondra
produkční NSZ- Kufr auta je prodloužený domácí odkládací prostor.
- Jezdím na dovolenou s rodinou.
- Manželka říká, že dávám do prádelníku věci, který tam nepatří. Ale když se tam ten čokoládový zajíc vejde, tak to znamená, že tam být může.
- V půlce každýho úklidu mi dojdou síly.
- Co jde odložit, odložím. A co nejde, dělám, že neexistuje.
- Lžu zubařům.
Jakub Čáp
fotograf NSZ- Bělím lidem na fotkách zuby.
- Lžu lidem ohledně toho, že jim to na fotkách sluší.
- Pokud mi šáhneš do jídla, připrav se zemřít.
- Pohrdám lidmi, co nosí sluneční brýle na hlavě.
- Soudím fotografy podle značky fotoaparátu.
Martina Hrdá
zapisovatelka NSZ- Kudy chodím, tudy zhasínám.
- Za volantem jsem jako dlaždič.
- Každý den musím vařit, i když to není zrovna nutný.
- Hraju si s jídlem. Neumím ho jíst normálně, přítel ze mě nemůže.
- Když uvolním obličej, vypadám permanentně nasraně, i když reálně nejsem a mám dobrou náladu.
Alena Benešová
korektorka NSZ- Nesnesu na oknech záclony.
- Zapisuju si do kalendáře, kdy mi došla sůl a doplňuju do zásobníku novou.
- Nedodržuju „nejdříve práce, potom zábava“, většinou to mám obráceně.
- Uklidňuje mě pletení, mám něco rozpleteného pořád u sebe. Když mě nějaká situace rozhodí, musím si „šlehnout“ tři čtyři řady.
- Přikládám velkou důležitost detailům.