Kateřina Šedá (1977) je česká umělkyně, jejíž práce má blízko k sociální architektuře. Ve své práci zaměřuje na sociálně koncipované akce, při nichž často zaměstnává desítky či stovky osob, které nemají s uměním nic společného. Většinou se odehrávají přímo na vesnicích nebo v ulicích měst. Experimenty s mezilidskými vztahy mají za cíl vyvést zúčastněné ze zažitých stereotypů nebo sociální izolace. Pomocí jejich vlastní (vyprovokované) aktivity a díky novému využití všedních prostředků se pokouší probudit trvalou změnu v jejich chování.
Zlozvyky Kateřiny Šedé
- mluvím rychle a nahlas
- skáču do řeči
- potřebuju všechno hned, i zbytečný věci
- mluvím sprostě
- pořád po někom uklízím
- večer jím čokoládu
- nechávám vlasy ve vaně
- nechávám sáčky od čaje ve dřezu
- pořád něco opakuju
- přijde mi, že jsou všichni lidi pomalý
- kupuju si oblečení, který nikdy nenosím
- kupuju si boty, který nenosím, abych si je nezničila
- pořád napomínám děcka, aby si po sobě uklízela
- pořád napomínám manžela, aby vracel věci na svoje místo
- pořád napomínám manžela, aby nedělal bordel na lince
- pořád napomínám manžela, aby nenechával konvici na kafe ve dřezu
- maily a sms píšu rychle, takže neustále s chybama
- mám ráda, když mě někdo češe a je mi jedno, zda ho to baví
- mám pocit, že se všichni lidi dají změnit
- každý den si dávám nějaký závazek, který nedodržím
- kupuju si menší oblečení v naději že zhubnu
- vařím pořád stejný jídla, ale tvářím se, že jsou nový
- chodím pozdě spát
- některý čísla neberu
- kupuju si pořád další batohy a nevím na co
- kupuju si knihy, co nikdy nepřečtu
- často používám slova jako a prostě
- občas se dívám na stupidní pořady v televizi a vůbec nevím proč
- u žehlení musím mít zapnutou televizi
- nejím jídla, co neznám
- chlapy si idealizuju
- neumím odpočívat
- neumím vypnout
- mám příliš velký plány
- mám pocit, že všechno zvládnu
- rychle chodím
- jsem k sobě zbytečně kritická
- říkám věci narovinu